O UŽZ

VEDENÍ UŽZ

Rada je nejvyšší řídící a výkonný orgán a má kompetence vyjádřené ve Stanovách UŽZ v § 7, bodu 7.

Bc. Jerzy Kubeczka

Bc. Jerzy Kubeczka

Prezident

Ing. Václav Honzátko

Ing. Václav Honzátko

Člen rady

Ing. Jarmila Shejbalová

Ing. Jarmila Shejbalová

I. viceprezidentka

Bc. Libor Matička

Bc. Libor Matička

Člen rady

Ing. Martin Šesták

Ing. Martin Šesták

II. viceprezident

Romana Nejmanová

Romana Nejmanová

Členka rady

Ing. Zdeněk Bříza

Ing. Zdeněk Bříza

Člen rady a prezidia

Marek Nevosad

Marek Nevosad

Člen rady

 Ing. Tomáš Martinec

Ing. Tomáš Martinec

Člen rady a prezidia

Ing. Jaroslav Šváb

Ing. Jaroslav Šváb

Člen rady

REVIZNÍ KOMISE UŽZ

Revizní komise je kontrolní a revizní orgán a má kompetence vyjádřené ve Stanovách UŽZ v § 10, bodu 4.

Alžběta Třísková

Alžběta Třísková

Předsedkyně revizní komise

Eva Růžičková

Eva Růžičková

Místopředsedkyně revizní komise

Lada Brožová

Lada Brožová

Členka revizní komise

David Grebeň

David Grebeň

Člen revizní komise

Helena Pujmanová

Helena Pujmanová

Členka revizní komise

MÍSTNÍ SKUPINY

Místní skupiny jsou základní organizační složky a mají kompetence vyjádřené ve Stanovách UŽZ. Členská schůze v § 12, bodu 5, Výbor MS v § 13, bodu 5, Revizní komise MS v § 14, bodu 3.

Kluby jsou organizační složkou UŽZ, mají postavení obdobné jako místní skupiny, nejsou „příslušným odborovým orgánem“ vůči zaměstnavateli.

DOKUMENTY

Stanovy UŽZ

jsou základním dokumentem, který je osnovou činnosti odborové organizace. Definuje její strukturu s jednotlivými organizačními články a jejich pravomocemi. S tímto dokumentem by se měl každý člen Unie seznámit, aby mohl svoje členství důsledně a řádně využívat. Tzn. uplatňovat svoje nároky a výhody, nápady a náměty, kontrolovat volené funkcionáře. Do stanov by se měly promítat i nové pracovní a společenské podmínky, které ovlivňují pracovní a sociální postavení zaměstnanců v celé železniční síti. Každý člen Unie má proto, na základě zkušeností, právo vznášet svoje připomínky k modernizaci těchto stanov.

Kolektivní smlouva

je smlouva, která se uzavírá mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnanci jsou podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, zastupováni odborovými organizacemi. V kolektivních smlouvách se sjednávají další pracovní, sociální a mzdové podmínky, které nejsou v uvedených zákonech uvedeny a jsou jimi umožněny. Pro zaměstnance jsou stěžejními body pracovní doba, způsob odměňování a dovolená. Kromě těchto základních problémů kolektivní smlouva ošetřuje i postavení odborových organizací na pracovišti s vytvořením existenčních podmínek. Velice důležitá je také definice vzájemné spolupráce mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi, t.j. spolurozhodování a projednávání zásadních problémů. Každý zaměstnanec by se ve svém zájmu měl s těmito důležitými dokumenty seznámit a svoje nároky v případě potřeby uplatňovat, nejlépe prostřednictvím Unie železničních zaměstnanců.

Oprávnění k doplňkové činnosti

Doplňková činnost Unie Železničních zaměstnaců se rozumí péče o zaměstnance, pracovně právní, kulturní, humanitární a sportovní činnost.

Výpis oprávnění:

Reklamní činnost, marketing a mediální zastoupení

Č.j.: ŽO / 0004163 / 03 / Kok
Ev.č.: 310009 – 041632003

Provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení

Č.j.: ŽO / 0000898 / 04 / Kok
Ev.č.: 310009 – 008982004

Pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí

Č.j.: ŽO / 0000899 / 04 / Kok
Ev.č.: 310009 – 008992004

Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti

Č.j.: ŽO / 0000900 / 04 / Kok
Ev.č.: 310009 – 009002004

PŘIHLÁŠKA K POJISTNÉ SMLOUVĚ

HISTORIE A SOUČASNOST

Historie

UNIE železničních zaměstnanců se váže svým vznikem k datu 17. 8. 1896. Jejím přímým předchůdcem byl Českoslovanský svaz železničních zřízenců v Rakousku-Uhersku.

Sídlo spolku bylo v Praze a jeho působnost se vztahovala na celé Rakousko-Uhersko. Účelem bylo poskytování bezplatné právní ochrany ve sporech, vzniklých z pracovního poměru, obhajoba sociálních zájmů a napomáhání k zlepšení pracovních a mzdových poměrů, poskytování podpory v nezaviněné tísni, nemoci a nouzi.

Po vzniku samostatného Československa se během krátké doby UNIE stala jednou z největších odborových organizací, které na železnici působily. Byla také jednou z nejmajetnějších organizací. Vlastnila nemovitosti v Praze a jiných místech republiky, disponovala vysokými hotovostmi. Ústřední sekretariát sídlil v Praze, zemské a obvodní sekretariáty byly v Brně, Bratislavě, Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Košicích, Přívozu u Moravské Ostravy, Žilině a Českých Budějovicích.
V roce 1929 byly schváleny nové Stanovy Unie železničních zaměstnanců v Československé republice. Na základě těchto stanov se v Unii sdružovaly nejen železniční zaměstnanci, ale i jiní zaměstnanci veřejných podniků dopravních za účelem hájení jejich sociálních, hospodářských a kulturních zájmů.

 

Současnost

Činnost Unie byla obnovena v polovině roku 1991 a tímto úkonem navázala na historické datum 17. 8. 1896, kdy byla Unie železničních zaměstnanců založena. Současná podoba odpovídá podmínkám, v kterých působí. Původní záměr zastupovat pouze administrativní zaměstnance a být profesní organizací byl zamítnut a Unie se stala organizací otevřenou všem zaměstnancům ČSD, která se angažuje v prospěch zájmů svých členů.

Podstatou odborové činnosti je nabídka a poskytování služeb členům Unie, kteří jsou organizováni v místních skupinách, ale i neorganizovaným železničářům, kterým nabízíme zastupování. Jedná se především o kolektivní vyjednávání a další jednání na všech úrovních železničních společností a státní správy.

V doplňkové činnosti spoluorganizujeme rekreační pobyty, zájezdy, sportovní turnaje i společenské akce. Naší vizitkou jsou reprezentační plesy železničářů, vlaky plné úsměvů pro zdravotně postižené spoluobčany, mimořádné jízdy zvláštních vlaků ke Dni dětí, Mikulášské vlaky a řada dalších zajímavých akcí, při kterých se snažíme prezentovat dobrou práci železničářů.