UNIE ŽELEZNIČNÍCH ZAMĚSTNANCŮ

Partneři

Aktuality

nový tarif jízdného a přepravného pro přepravu zaměstnanců

Více zde >>>

v souladu s ustanovením § 8 zákona č. 2/1991Sb., o kolektivním vyjednávání, v platném...

Více zde >>>

Ve dnech 21-22.10.2015 proběhlo jednání všech odborových centrál působících ve...

Více zde >>>

Dne 18. 6. 2015 se v rámci školení rady v Plzni, uskutečnilo jednání Rady UŽZ.

Více zde >>>

Na základě dohody projednané na jednání výboru 119. MS UŽZ v měsíci únoru 2015 byly ve...

Více zde >>>

Kolektivní vyjednávání o PKS 2015 u ČD Cargo a.s. začalo předáním textu návrhu...

Více zde >>>

Dnes, tj. 13.října 2014 se sešli zástupci odborových centrál, aby zpracovali společný...

Více zde >>>

Fotogalerie

Zobrazit fotogalerie >>>

Ještě jednou k jízdenkám

Po mnoho drahných let existovaly v provozu hlavně lepenkové jízdenky. Měly jednotnou formu, resp. tvar, avšak barvami to jen hýřilo.

Původně byly na dráze 4 vozové třídy. Vozy měly tedy pro snadnější orientaci různé barvy. A podle barev vagonů se odvíjela i barva jízdenek:

1. třída - žlutá
2. třída - zelená
3. třída - hnědá
4. třída – šedá.

Po roce 1956, kdy byla zrušena třetí třída, nebyly již žluté jízdenky a barvy se posunuly:

- dělnické jízdenky byly modré
- jednosměrné dělnické jízdenky byly modré se svislým širokým pruhem
- rekreační jízdenky - v sobotu a v neděli - měly půlku bílou a půlku červenou, ve svislém směru
- jízdenky do Prahy a Bratislavy měly horní a dolní bílý pruh
- jízdenky do Brna, Ostravy a Plzně měly tyto pruhy červené
- sčítací lístky a perónky měly barvu bílou
- rychlíkové příplatky měly několik šikmých hnědých nebo zelených pruhů
- jízdenky na rychlík měly úzký svislý červený pruh.

Někdy bylo nutné pro rychlík prodat 2 jízdenky a do 1. třídy rychlíku až 4 jízdenky (1 jízdenku 2. tř. os. vlaku, rychlíkový příplatek pro 2. tř., 1/2 jízdenka 2. tř. a 1/2 rychlíkový příplatek).

Střípky z provozu v drahných létech

V letech padesátých byly vyrobeny a zařazeny do provozu nové vagony značky Ba, Aa a ABa. Byly odlehčené a poněkud zmodernizované.

Dost velká obtíž zejména pro průvodčí byla při rychlém a nutném uzavírání oken. Ta se obsluhovala pomocí kličky, resp. kotouče s kličkou. Úplné uzavření však vyžadovalo zhruba 34 otáček. Když rychlík náhodou zastavil před vjezdovým návěstidlem v Praze a plno zvědavců čučelo ven, pak byl průvodčí nucen během velmi krátké doby všechna okna uzavřít. Mnohdy to obnášelo více než 2000 otáček.

V oněch létech, včetně roků 40. 20. století, byl obraz vlaků osobní dálkové přepravy značně odlišný. Kromě cestujících byla přepravována i zavazadla a spěšniny. Kromě služebního vagonu byly zařazovány i spěšninové vozy "Z", takže se vlaková četa skládala z 1 vlakvedoucího, 2 vlakových manipulantů, 2 rovnačů a 3 průvodčích.

Když jsem o prázdninách jezdil, resp. pracoval jako průvodčí, vezli jsme z Bratislavy do Prahy těžký mezinárodní rychlík. Místo 14 vagonů jich měl rovných 20! Poslední vagon byl ještě u peronu, když lokomotiva vjížděla do tunelu. Tenkrát to tahal "Albatros" - lokomotiva řady 498.1. Všechno šlo jak po drátkách, až v Kolíně prohlásila strojní četa, že nemá ani uhel a musela dozbrojit. Tak jsme "dostali" 70 minut zpoždění!
 

zpět na výpis >>>